Jak funguje sčítání zvěře v honitbě a jak ho digitalizovat

Sčítání zvěře je jednou z nejdůležitějších povinností každého uživatele honitby. Výsledky sčítání jsou základem pro stanovení plánu mysliveckého hospodaření, výpočet normovaných kmenových stavů a plánování odstřelu. Přesto v mnoha spolcích probíhá sčítání stále „postaru" – s papírem a tužkou, následným přepisováním do tabulek a ručním vyplňováním formuláře MYSL/7. V tomto článku se podíváme na moderní metody sčítání zvěře a na to, jak celý proces zdigitalizovat a zefektivnit.

Co je sčítání zvěře a proč se provádí

Sčítání zvěře je systematické zjišťování početních stavů jednotlivých druhů zvěře v honitbě k určitému datu. V České republice se provádí každoročně, zpravidla k 31. březnu. Výsledky slouží k:

• Stanovení jarních kmenových stavů (JKS) – kolik zvěře je v honitbě na jaře
• Porovnání s normovanými kmenovými stavy (NKS) – zda je zvěře více nebo méně, než je optimum
• Sestavení plánu mysliveckého hospodaření – kolik zvěře ulovit v nadcházející sezóně
• Hlášení orgánu státní správy myslivosti – povinný výkaz MYSL/7
• Sledování trendů – jak se populace zvěře vyvíjí v čase
• Podklady pro rozhodování – kde je zvěře příliš, kde málo, kde se mění struktura

Metody sčítání zvěře

Pro sčítání zvěře existuje několik metod, které se liší přesností, náročností a vhodností pro různé druhy zvěře:

Přímé pozorování (vizuální sčítání)

Nejběžnější metoda – pozorovatelé se rozmístí po honitbě na vyvýšených místech (posedy, okraje polí) a v určeném časovém okně počítají zvěř, kterou vidí. Metoda je vhodná zejména pro:

• Srnčí zvěř – na polích a loukách při ranním a večerním pastevním výtahu
• Jelení a daňčí zvěř – na krmelištích a pastvinách
• Černou zvěř – na vnadištích a polích

Sčítání na krmelištích

V zimním období se zvěř koncentruje u krmných zařízení. Pozorovatelé počítají zvěř u krmelišť, často za pomoci fotopastí nebo nočního vidění.

Sčítání po stopách

Po čerstvém sněhu se počítají stopy zvěře na předem stanovených transektech (liniích). Metoda je přesná, ale závislá na sněhových podmínkách.

Liniový transekt

Pozorovatelé procházejí honitbu po předem stanovených liniích a zaznamenávají všechnu zvěř, kterou spatří. Vzdálenost pozorování od linie slouží k výpočtu hustoty populace.

Noční sčítání s reflektorem

Sčítání za pomoci světelného zdroje (reflektor na autě) – zvěř se detekuje odrazem očí. Vhodné zejména pro černou zvěř a zajíce.

Využití fotopastí

Moderní přístup – síť fotopastí rozmístěných po honitbě zaznamenává průchod zvěře. Vyhodnocením snímků lze odhadnout početní stavy. Metoda je objektivní, ale vyžaduje investici do zařízení a čas na vyhodnocení.

Problémy tradičního sčítání

Při tradičním (analogovém) sčítání se spolky potýkají s řadou problémů:

• Koordinace pozorovatelů – kdo bude kde a kdy? Telefonáty, SMS, zmatky
• Záznam dat – papírové zápisky, nečitelné rukopisy, ztracené lístky
• Duplikáty – dva pozorovatelé počítají stejného kusu zvěře
• Přepisování – ruční přepis z papíru do Excelu a pak do MYSL/7
• Chyby – při přepisování vznikají chyby, které se těžko odhalí
• Žádná historie – srovnání s minulými roky vyžaduje hledání starých zápisů
• Časová náročnost – celý proces trvá hodiny zpracování dat

Jak digitalizovat sčítání zvěře

Online systém pro správu honitby může celý proces sčítání výrazně zefektivnit. Podívejme se, jak by měl digitální sčítací proces vypadat:

Krok 1: Příprava sčítání

V systému vytvoříte novou akci „Sčítání zvěře" s datem a časovým oknem. Na mapě honitby definujete sčítací okrsky nebo pozorovací body a přidělíte je jednotlivým členům. Každý pozorovatel dostane notifikaci s přiděleným úsekem a pokyny.

Krok 2: Sběr dat v terénu

V den sčítání pozorovatel otevře aplikaci na telefonu a zadává pozorování přímo v terénu:

• Druh zvěře – výběr ze seznamu (srnec, srna, srnče, jelen, laň...)
• Počet kusů
• Pohlaví a věková kategorie – pokud je to rozpoznatelné
• GPS poloha – automaticky ze telefonu
• Čas pozorování
• Poznámky – směr pohybu, kondice, chování

Data se ukládají okamžitě do systému (nebo offline s pozdější synchronizací). Více o sestavení plánu hospodaření na základě sčítání najdete v článku Plán mysliveckého hospodaření – jak sestavit.

Krok 3: Automatické vyhodnocení

Po skončení sčítání systém automaticky:

• Sečte pozorování podle druhů a kategorií
• Zobrazí pozorování na mapě – pomůže identifikovat případné duplikáty
• Porovná výsledky s minulými roky
• Vypočítá jarní kmenové stavy
• Porovná JKS s normovanými kmenovými stavy

Krok 4: Korekce a schválení

Hospodář zkontroluje výsledky, opraví případné chyby a odstraní zjevné duplikáty (například dva pozorovatelé na sousedních stanovištích zaznamenali stejné stádo). Po korekci výsledky schválí.

Krok 5: Generování výkazu MYSL/7

Systém automaticky předvyplní výkaz MYSL/7 (Přehled o honitbě) na základě schválených dat. Hospodář výkaz zkontroluje, případně doplní a odešle orgánu státní správy myslivosti – elektronicky nebo vytištěný.

Srovnání analogového a digitálního sčítání

Sledování trendů v populacích zvěře

Jednou z největších výhod digitálního sčítání je možnost dlouhodobého sledování trendů. Po několika letech sběru dat můžete vidět:

• Jak se mění celkový počet zvěře v honitbě
• Zda se mění poměr pohlaví (samci/samice)
• Jak se mění věková struktura populace
• Zda se mění prostorové rozložení zvěře
• Vliv klimatických podmínek na populace
• Efekt hospodářských opatření (krmení, odstřel, přemnožení predátorů)

Tyto trendy jsou neocenitelné pro kvalitní myslivecké hospodaření a pro argumentaci vůči orgánům státní správy. Více o sledování kmenových stavů se dozvíte v článku Sledování kmenových stavů zvěře.

Zapojení členů do sčítání

Úspěch sčítání závisí na počtu a kvalitě pozorovatelů. Doporučení pro efektivní zapojení členů:

• Včas informujte o termínu sčítání – ideálně měsíc předem
• Přidělte každému konkrétní pozorovací bod nebo úsek
• Poskytněte jasné pokyny – co a jak zaznamenávat
• Připravte krátké školení pro ty, kteří používají aplikaci poprvé
• Po sčítání sdílejte výsledky s celým spolkem – členové ocení, když vidí „výstup" své práce

Sčítání specifických druhů zvěře

Různé druhy zvěře vyžadují různé přístupy ke sčítání:

• Srnčí zvěř – nejlépe na polích při ranním/večerním pastevním výtahu, duben
• Jelení zvěř – na krmelištích v zimě, na pastvinách na jaře
• Černá zvěř – obtížná, nejlépe kombinace fotopastí a pozorování na vnadištích
• Zajíc polní – noční sčítání s reflektorem na transektech
• Bažant obecný – na zásypech a v ranním tokání
• Kachny – na vodních plochách