ASF hlášení – povinnosti myslivce při nálezu uhynulého divočáka

Africký mor prasat (ASF – African Swine Fever) představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro populaci divokých prasat i domácí chovy v České republice. Pro myslivce a myslivecké hospodáře jsou s touto nákazou spojeny rozsáhlé povinnosti – od hlášení nálezů uhynulých kusů přes odběr vzorků až po dodržování přísných biosekuritních opatření. Tento článek shrnuje vše, co musíte vědět, abyste byli na situaci připraveni a předešli sankcím.

Co je africký mor prasat (ASF)

Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat (domácích i divokých), které se vyznačuje téměř 100% úmrtností u infikovaných zvířat. Virus ASF je extrémně odolný – přežívá v prostředí i v mase řadu měsíců. Pro člověka není nebezpečný, ale pro chovatelství prasat a pro populace divočáků představuje katastrofální hrozbu.

Hlavní způsoby přenosu nákazy:

• Přímý kontakt – kontakt zdravé zvěře s nakaženým nebo uhynulým kusem
• Kontaminované prostředí – půda, vegetace, voda kontaminovaná virem
• Kontaminované produkty – maso, kůže, krev infikovaných zvířat
• Mechanický přenos – oblečení, obuv, vozidla, lovecké vybavení, psi
• Klíšťata – měkkýší klíšťata rodu Ornithodoros (v ČR nevýznamný způsob)

V Evropě se ASF šíří především přes populace divokých prasat a prostřednictvím kontaminovaných potravin (zbytky jídla vyhazované na odpočívadlech dálnic, nesprávně likvidované kuchyňské odpady).

Aktuální situace ASF v České republice a Evropě

Česká republika má s ASF přímou zkušenost – v letech 2017–2018 se nákaza objevila na Zlínsku, kde byla úspěšně eradikována díky razantním opatřením včetně intenzivního lovu, vyhledávání kadáverů a přísné biosekurity. Tato zkušenost je ceněna v celé Evropě jako příklad úspěšného zvládnutí nákazy.

Nicméně hrozba ASF přetrvává. Virus se stále šíří v okolních zemích – Polsku, Slovensku, Německu, Maďarsku a dalších. Migrace divočáků přes hranice a lidská činnost (zejména přeprava kontaminovaných potravin) představují trvalé riziko opětovného zavlečení nákazy.

Povinnosti myslivce při nálezu uhynulého divočáka

Nalezení uhynulého divočáka je situace, na kterou musí být každý myslivec připraven. Správný postup je klíčový pro včasnou detekci případné nákazy.

Krok za krokem – co dělat při nálezu

1. Nedotýkejte se kadáveru – pokud nemáte ochranné pomůcky (jednorázové rukavice, ochranný oděv), ke kadáveru se nepřibližujte na vzdálenost menší než 2 metry
2. Zaznamenejte GPS souřadnice – přesná poloha nálezu je zásadní pro vytyčení případné zamořené oblasti. Použijte mobilní telefon nebo GPS zařízení.
3. Pořiďte fotodokumentaci – vyfoťte kadáver z několika úhlů, zachyťte i okolí pro lepší identifikaci místa
4. Odhadněte stáří kadáveru – čerstvý úhyn, částečně rozložený, kostní zbytky
5. Ihned kontaktujte hospodáře – ten zajistí další postup
6. Hospodář hlásí nález – krajské veterinární správě (KVS) a orgánu státní správy myslivosti (ORP)
7. Označte místo nálezu – páskou nebo jinak, aby byl nález snadno dohledatelný pro veterinární inspektory
8. Neopouštějte zamořenou oblast – vyčkejte na pokyny, pokud je to možné

Hlášení nálezu – komu a jak

Řetězec hlášení je jasně definován a musí být dodržen:

Při hlášení je třeba uvést:

• Přesnou lokalizaci nálezu (GPS souřadnice)
• Počet nalezených kusů
• Odhadovaný stav kadáveru (čerstvý úhyn, rozklad, kostra)
• Odhadované pohlaví a věk zvířete
• Datum a čas nálezu
• Kontaktní údaje nálezce

Odběr vzorků – správný postup

Odběr vzorků pro laboratorní vyšetření na ASF provádí zpravidla veterinární inspektor, ale v některých případech může být hospodář instruován k odběru sám. Zásady správného odběru:

• Ochranné pomůcky: Jednorázové rukavice (nejlépe dvojité), ochranný oděv, gumové holínky, respirátor
• Odběrový materiál: Sterilní zkumavky, stěry, chladicí box
• Typy vzorků: Krev (pokud je dostupná), slezina, mízní uzliny, kostní dřeň (u rozložených kadáverů)
• Transport: Vzorky musí být chlazené (ne zmražené) a doručeny do laboratoře do 24 hodin
• Identifikace: Každý vzorek musí být označen číslem, místem a datem odběru

Po odběru vzorků je nutné důkladně dekontaminovat veškeré vybavení a oblečení. Použité jednorázové pomůcky se likvidují jako nebezpečný odpad.

Biosekuritní opatření pro myslivce

Prevence je nejúčinnější zbraní proti ASF. Každý myslivec by měl dodržovat základní biosekuritní opatření:

Při lovu

• Po každém lovu divočáka dekontaminujte oblečení, obuv a vybavení
• K vyvrhování používejte jednorázové rukavice
• Vnitřnosti (vývrh) nezanechávejte v honitbě – zakopejte nebo odvezte k likvidaci
• Lovecké psy po styku s divočákem omyjte
• Vozidla používaná k přepravě ulovené zvěře pravidelně dezinfikujte

V honitbě obecně

• Pravidelně procházejte honitbu a vyhledávejte kadávery
• Monitorujte zdravotní stav pozorované zvěře
• Udržujte krmná zařízení v čistotě
• Omezte přikrmování, které koncentruje zvěř na malém prostoru
• Informujte veřejnost o zákazu krmení divočáků

Při cestování

• Po lovecké turistice v zahraničí (zejména ve východní Evropě) důkladně dekontaminujte veškeré vybavení
• Nepřevážejte maso a masné výrobky z oblastí s výskytem ASF
• Lovecké trofeje ze zahraničí nechte veterinárně ošetřit

Evidence a dokumentace

Hospodář je povinen vést evidenci všech nálezů uhynulé zvěře a hlášení veterinární správě. Dokumentace by měla obsahovat:

• Datum a čas nálezu
• GPS souřadnice
• Fotografickou dokumentaci
• Identifikaci nálezce
• Záznam o hlášení (komu, kdy, jakým způsobem)
• Výsledky laboratorního vyšetření
• Přijatá opatření

Tato evidence je důležitá nejen pro případ kontroly, ale také pro sledování vývoje situace v honitbě a okolí. Pokud se zajímáte o další povinnosti při lovu divočáků, přečtěte si článek Trichinelóza u divočáka – povinnosti lovce.

Co se děje po potvrzení ASF

Pokud laboratorní vyšetření potvrdí ASF, nastupuje krizový režim. Státní veterinární správa vyhlásí:

1. Zamořenou oblast – oblast s potvrzeným výskytem nákazy (zpravidla okruh cca 3–5 km)
2. Ochranné pásmo – širší oblast kolem zamořené zóny (zpravidla 10–15 km)
3. Pásmo dozoru – nejširší oblast s omezujícími opatřeními

V zamořené oblasti platí:

• Zákaz veškerého lovu ostatní zvěře
• Intenzivní odstřel divočáků speciálně vyškolenými lovci
• Systematické vyhledávání kadáverů
• Dezinfekční stanoviště na přístupových cestách
• Zákaz vstupu veřejnosti do lesa
• Zákaz sklizně zemědělských plodin bez povolení

Pro myslivce to znamená výrazné omezení myslivecké činnosti, ale zároveň zvýšené nároky na spolupráci s veterinární správou při eradikaci nákazy. Informace o správném plánování lovu divočáků najdete v článku Plán lovu divočáka – kvóty a plnění.

Preventivní monitoring – pasivní surveillance

I bez potvrzené nákazy probíhá v ČR tzv. pasivní surveillance – systém sledování, který je založen na vyšetřování uhynulé a nalezené zvěře. Myslivci jsou v tomto systému klíčovým článkem, protože právě oni nejčastěji nacházejí uhynulou zvěř v honitbě.

V rámci pasivní surveillance se vyšetřuje:

• Každý nalezený kadáver divočáka
• Divočáci ulovení s příznaky onemocnění
• Divočáci nalezení u dopravních nehod
• Náhodný výběr ulovených divočáků (aktivní surveillance)

Sankce za neplnění povinností

Neplnění hlásicích povinností nebo porušení biosekuritních opatření může vést k závažným sankcím:

• Pokuta za nehlášení nálezu uhynulé zvěře: až 50 000 Kč
• Pokuta za porušení mimořádných veterinárních opatření: až 500 000 Kč
• Pokuta za neoprávněný vstup do zamořené oblasti: až 100 000 Kč
• V případě způsobení škody na chovech domácích prasat může být vyčíslena náhrada škody v řádu milionů korun